Vyžadují po vás včelaři z místního spolku nějaké papíry? Říkají vám, co nesmíte či musíte včelám dávat? Vyhrožují vám udáním veterinární správě? Nebojte se, právo je na vaší straně. Tady je několik přehledných a velmi důležitých rad respektovaného právníka, který si přál zůstat anonymní. Nejsme jejich autoři, ale se všemi uvedenými právními názory se na základě vlastní včelařské i novinářské zkušenosti ztotožňujeme. A hlavně vám přejeme, abyste je nepotřebovali!
Na co (ne)má právo místní sdružení Českého svazu včelařů ?
Český
svaz včelařů má v některých případech v praxi tendenci osobovat si
pravomoci, které ovšem podle platné právní úpravy nemá. V praxi byly
zaznamenány případy, v nichž zástupci ČSV vyžadovali po včelaři doložení
různých dokumentů, předložení vzorků měli, přihlášení se na nejbližší
pobočce apod. Ale Český svaz včelařů je „pouze“ spolek! Zákony
regulující chov včel mu nesvěřují žádné pravomoci, oprávnění, kontroly
apod. Některá oprávnění Svazu včelařů vůči chovatelům včel mohou opravdu
existovat na základě stanov tohoto spolku (viz
http://www.vcelarstvi.cz/files/stanovy/stanovy-csv-1.pdf), ovšem pouze
vůči členům Svazu. Členství včelařů ve Svazu je dobrovolné. Vůči
nečlenům Svazu – chovatelům včel nemá Svaz žádné pravomoci. Nemůže tedy
po nich žádat přihlášení se na místní jednotku Svazu,
předkládání
dokumentů, odevzdání vzorků měli, nemůže jim kontrolovat včelstva,
instruovat je o způsobu léčení apod. A opačným směrem, včelař nečlen
nemá vůči Svazu žádné povinnosti toto plnit, když o to požádají.
Čím smím včely léčit a jak to doložím?
Pro
podzimní léčení včelstev platí momentálně Metodika kontroly zdraví
zvířat a nařízené vakcinace na rok 2017 (Státní veterinární správa, 7.
11. 2016, č.j. 58015/2016-MZE-17210). Ta stanoví pro podzimní léčení
pravidla na str. 19, a to v podobě tří možností, jak povinnost splnit:
ExM340 VARROÁZA – O (podzimní preventivní ošetření)
Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích
a)
přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v
období od 10. - 31. 12. 2017 v intervalu 14 – 21 dnů a z hlediska
aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
b) jiným veterinárním léčivým přípravkem pro ošetření včel opakovaně v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování.
Znamená
to, že povinnost může být splněna kteroukoli z možností a) až c) a
nelze vyžadovat jedině splnění přípravkem Varidol. Povinnost zní na
„provedení ošetření“. Nepodařilo se mi nikde dohledat žádný právní
předpis, který by včelaři ukládal povinnost uchovávat obal od léčivého
přípravku, vést záznamy o číslech šarže přípravku, uschovávat doklady o
koupi přípravku apod. Evidence, která se provádí podle plemenářského
zákona, se týká pouze počtu včelstev a změn v těchto počtech. Svaz
včelařů zřejmě doporučuje určité vzorové šablony pro vedení úlových
záznamů (úlové karty, evidenční karty včelstev), a v nich se lze setkat
též s kolonkou číslo šarže použitého léčivého přípravku. Ovšem Svaz
včelařů nic takového nemůže vynucovat po nečlenech. Co se týče rozsahu
povinností včelaře v této oblasti a „dokazování“, že ošetření bylo
provedeno, z výše uvedeného vyplývá, že kontrolní orgán nemůže po
chovateli včel vyžadovat předložení obalu, čísla šarže apod., a to ani
po členech Svazu (po nich to může požadovat Svaz na základě stanov).
Zásadním
důvodem je, že v této oblasti, kde jde o vztah mezi orgánem veterinární
správy jako orgánem dozoru a včelařem jako jemu nepodřízeným subjektem,
za prvé platí tato ústavní zásada: „Každý občan může činit, co není
zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ (čl.
2 odst. 4 Ústavy ČR). Jestliže žádný předpis nepřikazuje včelaři
uchovávat a na požádání předložit obal od přípravku, pak to včelař není
povinen dělat. (To že právní úprava je nastavena tak „bezzubě“, že
vlastně neumožňuje efektivně zkontrolovat plnění povinnosti včelaře
provést podzimní ošetření, není problém včelaře, ovšem státní orgán si
tu úpravu nemůže „po svém“ kreativně dotvářet.)
Za druhé, v
oblasti kontroly a dozoru platí, že je to správní orgán, kdo musí
prokázat, že kontrolovaná osoba porušila svou povinnost, a nikoli
kontrolovaná osoba, že by musela
(všemožně) prokazovat, že ji
neporušila. Tedy pokud se orgán domnívá, že včelař neprovedl ošetření
(přestože tvrdí, že provedl), musí orgán prokázat, třeba i sérií
nepřímých důkazů, že opravdu neprovedl (např. prokázat, že zdravotní
stav včel je takový, že prostě není možné, že ošetření bylo
provedeno…nebo něco takového pomocí nějakých expertiz…)
Jak mám přistoupit k veterinární kontrole?
Právní úprava je spletitá - něco
upravuje veterinární zákon, něco kontrolní řád, něco správní řád. Mezi
základní věci, které je dobré vědět, patří následující:
Lze
doporučit u každé fáze, úkonu, trvat na písemné formě. Správní řád
stanoví, že „jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému
účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá“ (§ 15
správního řádu). Např. pouze telefonické pozvání na ústní jednání je
tedy možné, pokud se proti němu osoba neohradí a nepožádá o písemné
vyrozumění. S tím také souvisí doporučení počkat na písemnou verzi
každého dokumentu (např. protokolu o kontrole, rozhodnutí o pokutě) a
nepřistoupit na ústní a okamžité řešení na místě, neplatit pokutu hned
na místě bezprostředně po provedení kontroly apod.
Z každé
kontroly musí být vyhotoven protokol. Protokol musí být doručen
kontrolované osobě do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu, ve
složitých případech do 60 dnů (§ 10 a 12 kontrolního řádu). Kontrolovaná
osoba může proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole
podávat námitky (§ 10 kontrolního řádu), v protokolu samém musí být tato
možnost uvedena i s informací, komu se podávají a v jaké lhůtě (§ 12
kontrolního řádu). Je třeba zdůraznit, že námitky musí mít odůvodnění,
jinak je může úřad bez dalšího zamítnout. Námitkám může buď vyhovět
přímo kontrolující úředník (do 7 dnů), anebo pokud jim nevyhoví,
postupují se jeho nadřízenému, ten jim buď vyhoví, nebo částečně vyhoví,
nebo zamítne. Proti zamítnutí námitek se nelze odvolat, takže dojde-li k
zamítnutí námitek a následně v řízení o přestupku je udělena pokuta,
může se se pokutovaný včelař bránit podáním odvolání až proti tomuto
rozhodnutí o pokutě, byť by i namítal stejné věci, jako už namítal proti
protokolu.
Má člen svazu včelařů právo zúčastnit se kontroly / přestupkového řízení?
Osoba,
která podala podnět ke kontrole, a může to být právě člen místního
spolku včelařů, může mít zájem a snahu osobně se účastnit kontroly, být
tedy na úřadu nebo na místě spolu s veterinárním inspektorem a
kontrolovanou osobou. Bohužel nelze paušálně odpovědět, že to nelze a že
takové právo nemá. Je třeba rozlišit proces kontroly a řízení o
přestupku, protože jde o dva různé procesy a jejich pravidla se liší:
a)
V průběhu kontroly: Existuje jedna forma, v níž se spolkař teoreticky
kontroly podle zákona účastnit může, a to status tzv. přizvané osoby.
Kontrolní řád, který upravuje průběh kontrol, umožňuje v § 6 úředníkovi
„k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou
osobu“. Aby toto bylo dle zákona v pořádku, musí mít přizvaná osoba k
tomu „pověření“ od kontrolního orgánu – tedy kontrolovaný včelař může
požadovat doložení tohoto pověření. Lze jen doporučit, jakmile nastane
tato situace, žádat doložení pověření pro přizvanou osobu, a to v
písemné podobě, s vymezením konkrétní kontroly, o kterou jde.
Komentář
ke kontrolnímu řádu uvádí, že pověření má obsahovat též důvod přizvání.
(A označení přizvané osoby a důvod jejího přizvání pak následně musí
být obsaženo i v protokolu o kontrole.) Není-li pověření v pořádku, pak
tam spolkař nemá co dělat. Je-li pověření v pořádku, pak má přizvaná
osoba podobná práva jako kontrolující, např. vstoupit na pozemek
včelaře, odebírat vzorky, provádět prohlídku, požadovat předložení
dokumentů apod.
Kontrolovaná osoba se ovšem může bránit tomuto
postavení spolkaře tím, že namítne podjatost přizvané osoby (§ 10
kontrolního řádu). K tomu stanoví dále správní řád, že podjatost je
třeba namítnout hned, jak se o ní kontrolovaný dozvěděl (protože když o
ní prokazatelně věděl už dřív, ale namítl ji později, např. až po
skončení kontroly, pak se k takové námitce nepřihlíží). Podjatost je
definována tak, že osoba „má s ohledem na svůj poměr k věci, k
účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení,
pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti“ (§ 14 správního řádu).
Námitku je potřeba odůvodnit; příklad: že vzhledem k předchozí
„nepřátelské“ komunikaci mezi kontrolovaným včelařem a spolkem, která
probíhala tak a tak, má kontrolovaný důvodně za to, že cílem spolkaře je
ho poškodit, dosáhnout jeho pokutování apod., že není nestranný.
O
námitce podjatosti rozhoduje opět nadřízený kontrolující osoby. Do
doby, než o tom rozhodne, může kontrola dál probíhat, ale přizvaná osoba
nemůže do ničeho zasahovat. Pro případ, že by nadřízený náhodou zrovna
seděl ve vedlejší kanceláři a chtěl věc vyřešit okamžitě tak, že by
chtěl rozhodnout, že ona osoba podjatá není (čili námitku podjatosti
zamítnout), opět je třeba doporučit, aby včelař trval na písemném
vyhotovení a nepřistoupil na pouze ústní vyhlášení takového rozhodnutí.
b)
Řízení o přestupku (tj. o uložení pokuty): zde neexistuje status
přizvané osoby, ale hovoříme o „účastnících řízení“. Účastníkem je
samozřejmě kontrolovaná osoba. Dalšími účastníky mohou být tzv. dotčené
osoby, tj. ti, kdo mohou být rozhodnutím přímo dotčeni ve svých právech
nebo povinnostech, což ovšem „pozorovatel“ - člen spolku včelařů není.
Ústní jednání je neveřejné (§ 49 správního řádu), (účastník –
kontrolovaná osoba může navrhnout, aby bylo veřejné, ale asi na tom asi
nebude mít zájem…). Spolkař tedy není účastníkem řízení, není dotčenou
osobu a nemůže se účastnit ani jako „veřejnost“. Domnívám se tedy, že do
těchto řízení nemůže vůbec přímo zasahovat. Nicméně řízení o přestupku
vychází z kontrolních zjištění kontroly, takže máme-li tam přizvanou
osobu, může být jedna ruka dlouhá…
Co ještě můžu dělat, abych byl na kontrolu připravený?
Včelařům lze doporučit – protože přece jenom je lepší, když věc
nebude stát pouze na ústním tvrzení – aby si vedli nějaké alespoň
základní záznamy se zápisem, kdy a čím bylo které včelstvo ošetřeno, a
mohli tyto své záznamy předložit při kontrole jako to, čím podloží své
tvrzení, že ošetření provedli. Navíc je dobré něco takového mít i pro
případné další fáze, kdyby už k nim došlo – odvolání proti rozhodnutí o
pokutě a správní žalobu. Pro všechny tyto případy je právě také užitečné
trvat na těch písemných vyhotoveních dokumentů od veterinární správy a
vše mít tedy písemně zdokladované.
