sobota 28. června 2014

Malinový džem




Možná máte taky něco hezkého po babičce. Honza po té své má kus zahrádky s malinovou plantáží a také recept, jak z nich dělat ten nejlepší malinový džem.

Za vším ale vždycky hledej včelu. Když se malinová plantáž v květnu zabělá drobnými kvítky, celá se rozhučí. My ji totiž zrovna zuřivě opylujeme a samy se přitom nahlas nacpáváme.

Měsíc nato se začnou první plody naší práce červenat a to zas začíná nacpávací práce Honzovi a různým jiným narychlo zlanařeným nevolníkům, kteří co dva dny hrbí hřbety a trpělivě dlouhé hodiny snášejí rány bičem a ovoce do košíků.




Když to všechno snesou, vaří. Je vyhlášen přísný zákaz pasírování a přidává se co nejméně cukru. Výsledkem je džem se sedmdesáti tří procentním podílem malin.

Náš malinový džem má své hlasité odpůrce i zastánce. Prvým vadí malinové pecičky mezi zuby a stěžují si, že není dost sladký. Druzí si libují v autentickém, ničím nezkresleném aroma domácího ovoce dostupném kdykoli v průběhu roku.






























Nejste-li si jistí, do které skupiny se zařadíte, stavte se ochutnat. Čerstvého džemu právě máme skladem pár desítek půlkilovek od medu a prodáváme je po stovce. Doporučujeme příliš neváhat, protože řady zmiňovaných zastánců se (narozdíl od rozlohy malinové plantáže) stále rozšiřují.

Žádné komentáře:

Okomentovat