středa 18. listopadu 2015

Amitraz





Varování: Náš článek neberte jako objektivní. Nejsme vědkyně s nezaujatým pohledem na věc. Jsme včely z vlastním názorem na syntetické látky a trvalou udržitelnost. Chceme vám jen lépe přiblížit, proč děláme některé věci jinak než ostatní. K důležitým tvrzením přikládáme pod čarou zdroj, abyste si mohli ověřit, že si je necucáme z plástu.




Čerstvě narozený trubec se třemi samičkami roztoče varroa
Slyšeli jste už o amitrazu? Je to syntetická sloučenina prvně vytvořená koncem šedesátých let a užívaná především k hubení škodlivých brouků, mimo jiné i roztoče varroa, s nímž se potýkáme my včely.

Amitraz zdánlivě zmizí krátce poté, co nám ho včelař dá do úlu, ale ve skutečnosti se jen rozkládá na jednodušší chemické látky, které jsou velmi stálé a postupně se hromadí v medu, pylu a především ve vosku, jejž navíc většina včelařů recykluje. Tím množství zbytků amitrazu v úle stále roste[1].

Přestože je amitraz za normálních okolností velmi účinný pesticid, v celé Evropské unii se nesmí používat v rostlinné výrobě[2]. V Německu[3], Rakousku[4], Norsku[5] a dalších zemích je už řadu let zakázaný i ve včelařství. V Česku ho ale na podzim používají skoro všichni včelaři.

Proč amitraz leckde zakazují?

Důvodů je víc. Vás lidi asi bude nejvíc trápit vážné podezření z karcinogenity[6],[7]. To znamená, že když se vám amitraz nebo jeho zbytky dostanou do těla, mohou přispět k tomu, že dostanete rakovinu. Dále škodí také vašemu centrálnímu nervovému systému a dýchací soustavě[8].

Nás včely zas trápí jeho mnohostranný negativní vliv na zdraví dělnic, matek i plodu, a to jak přímo, tak i společným působením (takzvaným synergickým efektem) s další chemií používanou včelaři i zemědělci a s včelími nemocemi – třeba nosematózou[9].

Amitraz taky pomalu ztrácí svou účinnost. Roztoči na různých místech světa si na něj postupně zvykají[10] a je třeba používat stále vyšší dávky, aby „léčba“ zabrala, čímž výš popsaná rizika stále rostou.

A konečně vůbec nejhorší je, když amitraz účinkuje tak, jak má. Zabije totiž všechny roztoče a nedává nám sebemenší možnost se těmito nedávnými migranty z Asie učit žít a posilovat tak naši vlastní obranyschopnost. Tak včelaři šlechtí stále odolnější roztoče a stále méně odolné včely.

Proč se v Česku amitraz dál používá?

Problém je nahoře i dole. Shora tlačí výrobce léčiva na bázi amitrazu. Je to Výzkumný ústav včelařský a léčivo se jmenuje Varidol. Tahle akciovka má tak dlouhé prsty, že se jí desítky let dařilo prostřednictvím veterinární správy nařizovat všem českým včelařům používání amitrazu. Posledních několik let už sice povinné není, ale zákaz amitrazu a následování příkladu Německa a Rakouska zní stále jako naprostá science fiction.

Zdola totiž zároveň tlačí většina včelařů, která byla desítky let zvyklá bez přemýšlení plnit nařízení a hodlá co nejdál pokračovat v cestě nejmenšího odporu, kterou je právě zaběhnuté léčení amitrazem. Smutné je, že v prostředí nevědomosti se velmi dobře daří demagogii, poplašným zprávám a strachu z neznámého. Bývá z toho nejen odpor k novým informacím, ale občas bohužel i udávání těch včelařů, kteří zkouší dělat věci jinak.

Co my na to?

Dobře prověřenou alternativou k amitrazu a pyrethroidům je tlumení varroózy organickými kyselinami, které se běžně vyskytují v přírodě, nehromadí se v medu, pylu ani vosku, nešlechtí odolnější roztoče a nemají karcinogenní účinky[11]. Už řadu let se s úspěchem používají právě v zemích, kde je amitraz zakázaný.

Jejich nevýhodou je, že nejsou „blbuvzdorné“, tedy vyžadují znalosti a cit, které nelze získat jinak než studiem a praxí. Někdo by možná také řekl, že další nevýhodou je i jejich občasná menší účinnost v zabíjení roztoče, ale podle nás je to naopak výhoda. Kyselina totiž většinou účinkuje právě tolik, aby nám pomohla snížit počet škůdců na úroveň, se kterou si umíme samy poradit a která umožňuje Honzovi pozorovat, která včelstva to umí lépe než ostatní a hodí se pro chov dalších generací. Pomoc včelaře by totiž měla vést k tomu, aby to včely příště zvládly samy.

Amitraz nebereme od roku 2011, voskové mezistěny se zbytky amitrazu nekupujeme od roku 2013 a věříme, že to prospívá našemu zdraví i kvalitě našich výrobků.

Je možné, že vážné podezření na karcinogenitu amitrazu se časem podaří vyloučit, nebo že se ukáže jako zanedbatelné, stejně jako všechny další popsané problémy. Nevíme. Nikdo neví a každý dělá, co chce umět.

Pokud vám ovšem nějaký včelař bude tvrdit, že med od všech včelařů je stejně kvalitní, nevěřte mu. Žije v nevědomosti.



[1] http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf010787s
[2] http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:WW-SV69d8HEJ:www.pic.int/TheConvention/ChemicalReviewCommittee/CRCRecommendations/tabid/2218/ctl/Download/mid/7004/language/en-US/Default.aspx%3Fid%3D50%26ObjID%3D37068+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
[3] https://de.wikipedia.org/wiki/Amitraz#Pflanzenschutz
[4] https://de.wikipedia.org/wiki/Amitraz#Pflanzenschutz
[5] http://www.davidsuzuki.org/publications/downloads/2006/DSF-HEHC-Food1.pdf
[6] http://www3.epa.gov/pesticides/chem_search/reg_actions/reregistration/fs_PC-106201_1-Nov-96.pdf
[7]http://www.pesticideinfo.org/Detail_Chemical.jsp?Rec_Id=PC41912
[8] https://en.wikipedia.org/wiki/Amitraz#Human_toxicity
[9] http://scientificbeekeeping.com/amitraz-red-flags-or-red-herrings/
[10] http://www.beedol.cz/rezistence/
[11] http://scientificbeekeeping.com/the-learning-curve-part-3-the-natural-miticides/

3 komentáře:

  1. Díky za prima článek. Včelařím druhým rokem, tedy takový včelař batole...a mluvíte mi z duše. Dohlížitel z ČSV mně automaticky přivezl amitraz k léčení, což jsem z výše uvedených důvodů odmítl a léčím mravenčí, mléčnou a šťavelovou kys.. Poplatek za léčení jsem ale zaplatit i tak musel, prý jsem v počítači :-). Na dotaz proč starší kolegové léčí silně podezřelými léčivy a nikoli přirozenými kyselinami mi bylo sděleno...,,to my neznáme todleto,,..

    OdpovědětSmazat
  2. Díky za Vaši v mnohém typickou zkušenost. Je skvělé, že se se staršími kolegy bavíte, dialog teď obecně jaksi začíná chybět. Přeju hodně trpělivosti!

    OdpovědětSmazat