úterý 21. října 2014

Zbytečně vyhazovaných 80 mega



V Praze, 19.10.2014

Vážení pánové ministři Babiši a Jurečko,



naše země dluží asi 1700[1] miliard korun. Placení úroků z tohoto dluhu nám každoročně brání v mnoha klíčových investicích, které občané od svého státu očekávají a které mohly již dávno přispívat ke konkurenceschopnosti České republiky. Vždyť jen za úroky[2], které ze státního dluhu platíme, bychom mohli každý rok postavit navíc padesát Trojských mostů[3], osm vysočanských O2 Arén[4] nebo velmi citelně rozšířit naši dálniční síť.

Z těchto důvodů věříme, že se vy, zástupci našeho státu, svým každodenním jednáním snažíte, abychom společně státní dluh zmenšovali, nebo jej alespoň dále neprohlubovali a neroztáčeli dluhovou spirálu stále rychlejším tempem.

Abychom i my včelaři přispěli ke zdaru tohoto společného úsilí, dovolujeme si vás prostřednictvím otevřeného dopisu upozornit na místo, kde podle našeho názoru nejsou efektivně využity peníze ze státního rozpočtu. Děje se tak v případě včelařské dotace 1.D, na níž stát vynakládá každoročně kolem osmdesáti milionů korun zcela zbytečně.

Vyplácení této dotace ve včelařské praxi vypadá tak, že si spolek, který je pověřen dotaci rozdělit[5], ze zmíněné sumy ukrojí „prostředky na úhradu nákladů spojených s administrací dotace[6]“ a vyplatí svým nečlenům přibližně sto padesát korun za každé chované včelstvo. Svým členům z ní dále strhne členské poplatky v plné výši a zbyde na ně zhruba o dalších padesát korun na včelstvo méně.

Oficiální zdůvodnění tohoto dění „Zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin[7]“ považujeme za nedostatečné. My včelaři zpravidla včelaříme proto, že máme včely rádi. Má-li někdo z nás tolik včelstev, že mu kromě radosti působí také starosti, bohatě mu to vynahrazují výnosy z prodeje medu, oddělků a dalších včelích produktů, které jsou i ve špatných letech mnohonásobně vyšší než zmíněná výše dotace 1.D.

Pokud by skutečně existoval člověk, který by držel včelstva jen proto, že každý rok dostane kolem sta korun za každé z nich, jsme přesvědčeni, že by to nutně musel být včelař dosti špatný a ukončením jeho včelaření by tak stát rozhodně více získal než ztratil.

Česko je dlouhodobě jedním z nejzavčelenějších států Evropy[8], počet včelařů i včelstev v posledních letech nadále stoupá[9] a spolu s vývojem šlechtění i zootechniky se navíc dlouhodobě zvyšuje síla průměrného včelstva a tím i jeho opylovací potenciál.

Představu úředníků Ministerstva zemědělství, že „Zásluhou tohoto dotačního programu se daří držet takový stav včelstev, který je nutný pro minimální zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.[10]“ z těchto důvodů považujeme nejen za nedoložitelnou, ale především velmi vzdálenou realitě.

Podobná zdůvodnění vašich úředníků nás nutí klást otázku, zdali je opravdu náš stát tak bohatý, aby mohl sponzorovat i takto samozřejmé věci produkované mimoděk při činnosti, která je sama o sobě dobře ekonomicky udržitelná? Například majitelé lesů a sadů by mohli podle stejné logiky žádat peníze za každý strom, protože zabezpečují tvorbu kyslíku pro obyvatelstvo...

Zrušením dotace 1.D dále stát narovná dlouhodobě kritizovanou[11] situaci, v níž je jeden z mnoha spolků působících v oboru privilegován nakládat se státními penězi určenými všem včelařům a financovat ze státních peněz svůj chod. Tento relikt socialismu dle našeho názoru včelařům, včelám ani státu nic dobrého nepřináší a čtvrtstoletí od sametové revoluce je již dávno hodný vašeho důkladného přehodnocení, a to tím spíše, že se vaše vláda ve svém programovém prohlášení[12] zavázala k „Odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky.“ a ubezpečila nás, že „prioritou pro tvorbu rozpočtu na rok 2015 bude zejména v hledání úspor v provozu, omezení především outsourcingu...“

Zároveň tím zamezíte spekulacím vyrojeným kolem faktu, že dotaci administrující spolek eviduje o sto třicet tisíc včelstev víc[13] než Českomoravská společnost chovatelů, jíž má každý včelař ze zákona povinnost hlásit veškerá svá včelstva.

Jsme si vědomi, že peníze ušetřené na dotaci 1.D zásadním způsobem zadluženost Česka neovlivní. Domníváme se ale, že nic jiného se nedá dělat. Nedobrá situace našich veřejných financí jistě není řešitelná jedním rozhodnutím, které by dokázalo obrátit dlouhodobě nepříznivý vývoj. Nutná bude série mnoha dílčích úsporných opatření vycházejících z celkového přehodnocení role státu ve společnosti, podobně jako se to stalo v historii moderních národních států již několikrát. Věříme, že jsme vám jedno z takových opatření právě nabídli k posouzení.


S přátelským pozdravem



Václav Smolík

Ondřej Kopička

Jan Vondrák



včelaři





[1] Státní dluh České republiky. Jeho aktuální výše dostupná třeba na http://www.verejnydluh.cz/
[2] Informace deníku E15 dostupná na http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/uroky-ze-statniho-dluhu-prisly-jen-loni-na-58-miliard-a-rostou-dal-1075770
[3] Informace stavební společnosti Metrostav dostupná na http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=2837
[4] Údaj z Wikipedie dostupný na http://cs.wikipedia.org/wiki/O2_Arena
[5] Ačkoli z formálního hlediska dotaci Český svaz včelařů nerozděluje jako spolek, nýbrž jako uznané chovatelské sdružení včely kraňské a včely tmavé.
[6] Oběžník Českého svazu včelařů č. 2/2013 dostupný na http://www.vcelarstvi.cz
[7] Ministerstvo zemědělství: Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2014. Str. 9.
[8] Texl Petr, Vondrák Jan: Včely 2011: Co ministerstvo do zprávy nenapsalo. Moderní včelař č. 1/2012. Str. 4.
[9] Ministerstvo zemědělství: Zemědělství 2013. Str. 121.
[10] Ministerstvo zemědělství: Zemědělství 2013. Str. 25.
[11] Matela Lukáš: Ombudsman se neshoduje s MZe na dotaci 1.D. Moderní včelař 4/2014. Str. 5
[12] Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/
[13] Porovnání statistik ČSV a ČMSCH za rok 2012. Dostupné na http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/statistikacr2012pdf.pdf a http://www.nastavky.cz/download/1D/130205-statistika2012-CMSCH-2096_2013-MZE-17211.pdf

úterý 7. října 2014

Voskování kůže

Před a po voskování

Když Honza pořizoval pohorky, nabízeli mu k nim v obchodě taky vyživující a impregnující krém ze včelího vosku. Voskem impregnovaná kůže prý totiž odolává vodě mnohem lépe, než když ji napustíte tuky běžně prodávanými na městské kožené boty.

No řekněte sami: kupovali byste ve městě růže, kdyby vám jimi doma rozkvétala celá zahrada? Honzovi se ve sklepě válí pár pěkně těžkých koláčů vosku, a tak se rozhodl si mazání na boty udělat vlastní.
Základní dilema při jeho přípravě: čím větší podíl vosku bude mazání obsahovat, tím lépe kůži impregnuje a tím hůře se do ní dostává. Vosk je tedy třeba buď něčím ředit, nebo využít teploty 40°C, která vtírání usnadní, ale zároveň nepoškodí kůži. Nebo to kombinovat.

Je spousta receptů, čím naředit vosk, aby nebyl tak tvrdý a lépe se roztíral. Ideální je prý skopový lůj, ale lze použít také lněný olej či vazelínu. Žádní skopci nikde poblíž nebyli, a tak Honza sáhl po posledně jmenované, která stojí pár korun a mají ji v každé lékárně.

Dva váhové díly vosku na jeden díl vazelíny. Ve vodní lázni rozpustit, co nejlépe zamíchat, jinak v tom budou trochu hrudky. Nechat zchladnout, dokud z toho nebude mazlavá světle žlutá pasta, a vtírat hadříkem do kůže. I přes ředění a nahřátí je to docela makačka. Hadry z levné látky nevydrží tření a dělají žmolky. Chvíli to necháte a pak přebytečný vosk za pomoci hadru, kartáče a párátka sundáte. 

Někdo předem nahřívá i kůži a dodatečně ještě vosk „zapéká“ fénem, ale to si Honza netroufl.

Je třeba počítat s tím, že navoskovaná kůže pořádně ztmavne. Nejlépe se voskuje nubuk, ale jde to i semišovi. Nejvíc v klidu jsou ovšem gumáky.

Voskovaný nubuk odpuzuje vodu
Semišové boty s voskovanou špičkou