úterý 15. září 2015

Chcete si taky o nějakých včelách myslet, že jsou vaše?

Pak vězte, že nejsou včely jako včely. Vaši předkové nám v minulých staletích připravili velké stěhování včelích národů. Několik včelích společenství se při tom kamsi nenávratně poztrácelo, jiná byla prošlechtěna k nepoznání. Kvůli této důkladné, cílevědomé a usilovné práci teď v Česku potkáte jen včely, které donedávna žily v zahraničí, nejčastěji ve Slovinsku a v Rakousku.

My, kraňské včely z jihu, se do jara probouzíme velmi brzy, tvoříme velká včelstva, dokážeme přinést hodně medu a často zapomínáme, že vůbec máme žihadlo. Tyhle výhody pro včelaře ale nejsou zadarmo. Dílem kvůli změnám naší genetické přirozenosti, dílem kvůli proměně našeho životního prostředí ve vašem úle nepřežijeme bez vaší pomoci. Ačkoli máme image divokého zvířete, ve skutečnosti se na vás stáváme stejně závislými, jako třeba ovečky, kravky nebo akvarijní rybičky. Snad existují i výjimky, ale určitě se společně jednou z nich nestaneme dřív, než za sebou budeme mít desítky let sžívání s Vámi a Vaším prostředím.

A to se teď moc neděje. Včelaři včely většinou silně přechemizovávají a nedávají nám šanci získat vlastní obranyschopnost. A včelí matky dovážejí stále častěji a ze stále větší dálky, takže nemáme šanci se adaptovat na místní podmínky. Nezačneme se někde cítit doma jen proto, že nás tam dáte. Doma budeme jen tam, kde před námi létaly naše prababičky.

V soudobém českém včelařství se tyhle otázky teprve začínají řešit a zkoušíme přemýšlet nad tím, zdali nám stále sofistikovanější postupy ještě pořád přinášejí stále více užitku, nebo už se zvrátily do neudržitelna. Spousta včelařů hledá zázračně jednoduchá a rychlá řešení. Honza to naopak zkouší těžko a dlouze. Malými krůčky posiluje naši vazbu na krajinu, schopnost přežít a být při tom užitečné.

Když začínal, neměl po kom včely zdědit. Pořídil je proto od chovatele, který měl za sebou už mnoho let hledání vitálních, životaschopných, zdravých a samostatných včel. Od té doby už Honza při chovu dalších generací vychází jen z toho, co se urodí v jeho úlech. Za matky další generace vybírá ty z nás, které dokázaly zůstat zdravé i s minimem jeho pomoci, přinesly med pro sebe i pro něj a byly ochotné se rozdělit bez násilných střetů. Díky volnému páření našich dcer s trubci okolních včelařů další generace stále věrněji odrážejí místní krajinu. Začal před pár lety, ale totéž vlastně bude moci říci i až bude starý. Na přírodě je hezké to, že nikdy není hotová.



Jestli je vám naše práce blízká a chcete na ni navázat, pojďte si o nás myslet, že jsme vaše. Můžete si nás v červnu koupit jako pětirámkový oddělek. Je to pět plástů s dílem vystavěným převážně na volné stavbě, se zásobami medu a pylu, se spoustou včel a mladou matkou. Oddělek Honza prodává, až když je „zralý“, tedy teprve když víčkujeme první dělničí plod a je jistota, že včelstvo se bude zdravě rozvíjet. Včelí matky Honza značí barvou, abyste je snadno poznali a dali na ně snadněji pozor. Křídla jim nikdy nestříhá.
Rámky máme Langstroth 2/3 (ten pasuje i do dřevěné košnice)  nebo Třeboňský úl (39x27,5). Cena jednoho oddělku je 3000 korun a zahrnuje i veterinární povolení.


Objednávku nám prosím pošlete e-mailem. Pozor, tato edice je silně včelimitovaná. 


Žádné komentáře:

Okomentovat