Jak se bránit včelařské šikaně II.

Vyžadují po vás včelaři z místního spolku nějaké papíry? Říkají vám, co nesmíte či musíte včelám dávat? Vyhrožují vám udáním veterinární správě? Nebojte se, právo je na vaší straně. Tady je několik přehledných a velmi důležitých rad respektovaného právníka, který si přál zůstat anonymní. Nejsme jejich autoři, ale se všemi uvedenými právními názory se na základě vlastní včelařské i novinářské zkušenosti ztotožňujeme. A hlavně vám přejeme, abyste je nepotřebovali!



Na co (ne)má právo místní sdružení Českého svazu včelařů ?

Český svaz včelařů má v některých případech v praxi tendenci osobovat si pravomoci, které ovšem podle platné právní úpravy nemá. V praxi byly zaznamenány případy, v nichž zástupci ČSV vyžadovali po včelaři doložení různých dokumentů, předložení vzorků měli, přihlášení se na nejbližší pobočce apod. Ale Český svaz včelařů je „pouze“ spolek! Zákony regulující chov včel mu nesvěřují žádné pravomoci, oprávnění, kontroly apod. Některá oprávnění Svazu včelařů vůči chovatelům včel mohou opravdu existovat na základě stanov tohoto spolku (viz http://www.vcelarstvi.cz/files/stanovy/stanovy-csv-1.pdf), ovšem pouze vůči členům Svazu. Členství včelařů ve Svazu je dobrovolné. Vůči nečlenům Svazu – chovatelům včel nemá Svaz žádné pravomoci. Nemůže tedy po nich žádat přihlášení se na místní jednotku Svazu,
předkládání dokumentů, odevzdání vzorků měli, nemůže jim kontrolovat včelstva, instruovat je o způsobu léčení apod. A opačným směrem, včelař nečlen nemá vůči Svazu žádné povinnosti toto plnit, když o to požádají.



Čím smím včely léčit a jak to doložím? 

Pro podzimní léčení včelstev platí momentálně Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2017 (Státní veterinární správa, 7. 11. 2016, č.j. 58015/2016-MZE-17210). Ta stanoví pro podzimní léčení pravidla na str. 19, a to v podobě tří možností, jak povinnost splnit:
ExM340 VARROÁZA – O (podzimní preventivní ošetření)
Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích
a) přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v období od 10. - 31. 12. 2017 v intervalu 14 – 21 dnů a z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
b) jiným veterinárním léčivým přípravkem pro ošetření včel opakovaně v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování.
Znamená to, že povinnost může být splněna kteroukoli z možností a) až c) a nelze vyžadovat jedině splnění přípravkem Varidol. Povinnost zní na „provedení ošetření“. Nepodařilo se mi nikde dohledat žádný právní předpis, který by včelaři ukládal povinnost uchovávat obal od léčivého přípravku, vést záznamy o číslech šarže přípravku, uschovávat doklady o koupi přípravku apod. Evidence, která se provádí podle plemenářského zákona, se týká pouze počtu včelstev a změn v těchto počtech. Svaz včelařů zřejmě doporučuje určité vzorové šablony pro vedení úlových záznamů (úlové karty, evidenční karty včelstev), a v nich se lze setkat též s kolonkou číslo šarže použitého léčivého přípravku. Ovšem Svaz včelařů nic takového nemůže vynucovat po nečlenech. Co se týče rozsahu povinností včelaře v této oblasti a „dokazování“, že ošetření bylo provedeno, z výše uvedeného vyplývá, že kontrolní orgán nemůže po chovateli včel vyžadovat předložení obalu, čísla šarže apod., a to ani po členech Svazu (po nich to může požadovat Svaz na základě stanov).
Zásadním důvodem je, že v této oblasti, kde jde o vztah mezi orgánem veterinární správy jako orgánem dozoru a včelařem jako jemu nepodřízeným subjektem, za prvé platí tato ústavní zásada: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). Jestliže žádný předpis nepřikazuje včelaři uchovávat a na požádání předložit obal od přípravku, pak to včelař není povinen dělat. (To že právní úprava je nastavena tak „bezzubě“, že vlastně neumožňuje efektivně zkontrolovat plnění povinnosti včelaře provést podzimní ošetření, není problém včelaře, ovšem státní orgán si tu úpravu nemůže „po svém“ kreativně dotvářet.)
Za druhé, v oblasti kontroly a dozoru platí, že je to správní orgán, kdo musí prokázat, že kontrolovaná osoba porušila svou povinnost, a nikoli kontrolovaná osoba, že by musela
(všemožně) prokazovat, že ji neporušila. Tedy pokud se orgán domnívá, že včelař neprovedl ošetření (přestože tvrdí, že provedl), musí orgán prokázat, třeba i sérií nepřímých důkazů, že opravdu neprovedl (např. prokázat, že zdravotní stav včel je takový, že prostě není možné, že ošetření bylo provedeno…nebo něco takového pomocí nějakých expertiz…)


Jak mám přistoupit k veterinární kontrole?

Právní úprava je spletitá - něco upravuje veterinární zákon, něco kontrolní řád, něco správní řád. Mezi základní věci, které je dobré vědět, patří následující:
Lze doporučit u každé fáze, úkonu, trvat na písemné formě. Správní řád stanoví, že „jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá“ (§ 15 správního řádu). Např. pouze telefonické pozvání na ústní jednání je tedy možné, pokud se proti němu osoba neohradí a nepožádá o písemné vyrozumění. S tím také souvisí doporučení počkat na písemnou verzi každého dokumentu (např. protokolu o kontrole, rozhodnutí o pokutě) a nepřistoupit na ústní a okamžité řešení na místě, neplatit pokutu hned na místě bezprostředně po provedení kontroly apod.
Z každé kontroly musí být vyhotoven protokol. Protokol musí být doručen kontrolované osobě do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu, ve složitých případech do 60 dnů (§ 10 a 12 kontrolního řádu). Kontrolovaná osoba může proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole podávat námitky (§ 10 kontrolního řádu), v protokolu samém musí být tato možnost uvedena i s informací, komu se podávají a v jaké lhůtě (§ 12 kontrolního řádu). Je třeba zdůraznit, že námitky musí mít odůvodnění, jinak je může úřad bez dalšího zamítnout. Námitkám může buď vyhovět přímo kontrolující úředník (do 7 dnů), anebo pokud jim nevyhoví, postupují se jeho nadřízenému, ten jim buď vyhoví, nebo částečně vyhoví, nebo zamítne. Proti zamítnutí námitek se nelze odvolat, takže dojde-li k zamítnutí námitek a následně v řízení o přestupku je udělena pokuta, může se se pokutovaný včelař bránit podáním odvolání až proti tomuto rozhodnutí o pokutě, byť by i namítal stejné věci, jako už namítal proti protokolu.


Má člen svazu včelařů právo zúčastnit se kontroly / přestupkového řízení? 

Osoba, která podala podnět ke kontrole, a může to být právě člen místního spolku včelařů, může mít zájem a snahu osobně se účastnit kontroly, být tedy na úřadu nebo na místě spolu s veterinárním inspektorem a kontrolovanou osobou. Bohužel nelze paušálně odpovědět, že to nelze a že takové právo nemá. Je třeba rozlišit proces kontroly a řízení o přestupku, protože jde o dva různé procesy a jejich pravidla se liší:
a) V průběhu kontroly: Existuje jedna forma, v níž se spolkař teoreticky kontroly podle zákona účastnit může, a to status tzv. přizvané osoby. Kontrolní řád, který upravuje průběh kontrol, umožňuje v § 6 úředníkovi „k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu“. Aby toto bylo dle zákona v pořádku, musí mít přizvaná osoba k tomu „pověření“ od kontrolního orgánu – tedy kontrolovaný včelař může požadovat doložení tohoto pověření. Lze jen doporučit, jakmile nastane tato situace, žádat doložení pověření pro přizvanou osobu, a to v písemné podobě, s vymezením konkrétní kontroly, o kterou jde.
Komentář ke kontrolnímu řádu uvádí, že pověření má obsahovat též důvod přizvání. (A označení přizvané osoby a důvod jejího přizvání pak následně musí být obsaženo i v protokolu o kontrole.) Není-li pověření v pořádku, pak tam spolkař nemá co dělat. Je-li pověření v pořádku, pak má přizvaná osoba podobná práva jako kontrolující, např. vstoupit na pozemek včelaře, odebírat vzorky, provádět prohlídku, požadovat předložení dokumentů apod.
Kontrolovaná osoba se ovšem může bránit tomuto postavení spolkaře tím, že namítne podjatost přizvané osoby (§ 10 kontrolního řádu). K tomu stanoví dále správní řád, že podjatost je třeba namítnout hned, jak se o ní kontrolovaný dozvěděl (protože když o ní prokazatelně věděl už dřív, ale namítl ji později, např. až po skončení kontroly, pak se k takové námitce nepřihlíží). Podjatost je definována tak, že osoba „má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti“ (§ 14 správního řádu). Námitku je potřeba odůvodnit; příklad: že vzhledem k předchozí „nepřátelské“ komunikaci mezi kontrolovaným včelařem a spolkem, která probíhala tak a tak, má kontrolovaný důvodně za to, že cílem spolkaře je ho poškodit, dosáhnout jeho pokutování apod., že není nestranný.
O námitce podjatosti rozhoduje opět nadřízený kontrolující osoby. Do doby, než o tom rozhodne, může kontrola dál probíhat, ale přizvaná osoba nemůže do ničeho zasahovat. Pro případ, že by nadřízený náhodou zrovna seděl ve vedlejší kanceláři a chtěl věc vyřešit okamžitě tak, že by chtěl rozhodnout, že ona osoba podjatá není (čili námitku podjatosti zamítnout), opět je třeba doporučit, aby včelař trval na písemném vyhotovení a nepřistoupil na pouze ústní vyhlášení takového rozhodnutí.
b) Řízení o přestupku (tj. o uložení pokuty): zde neexistuje status přizvané osoby, ale hovoříme o „účastnících řízení“. Účastníkem je samozřejmě kontrolovaná osoba. Dalšími účastníky mohou být tzv. dotčené osoby, tj. ti, kdo mohou být rozhodnutím přímo dotčeni ve svých právech nebo povinnostech, což ovšem „pozorovatel“ - člen spolku včelařů není. Ústní jednání je neveřejné (§ 49 správního řádu), (účastník – kontrolovaná osoba může navrhnout, aby bylo veřejné, ale asi na tom asi nebude mít zájem…). Spolkař tedy není účastníkem řízení, není dotčenou osobu a nemůže se účastnit ani jako „veřejnost“. Domnívám se tedy, že do těchto řízení nemůže vůbec přímo zasahovat. Nicméně řízení o přestupku vychází z kontrolních zjištění kontroly, takže máme-li tam přizvanou osobu, může být jedna ruka dlouhá…



Co ještě můžu dělat, abych byl na kontrolu připravený?

Včelařům lze doporučit – protože přece jenom je lepší, když věc nebude stát pouze na ústním tvrzení – aby si vedli nějaké alespoň základní záznamy se zápisem, kdy a čím bylo které včelstvo ošetřeno, a mohli tyto své záznamy předložit při kontrole jako to, čím podloží své tvrzení, že ošetření provedli. Navíc je dobré něco takového mít i pro případné další fáze, kdyby už k nim došlo – odvolání proti rozhodnutí o pokutě a správní žalobu. Pro všechny tyto případy je právě také užitečné trvat na těch písemných vyhotoveních dokumentů od veterinární správy a vše mít tedy písemně zdokladované.